 |
| Před živelní pohromou jako je povodeň, si není člověk nikdy dost jistý. V minulosti byli obyvatelé Bělovse často sužováni rozlitými vodami řeky Metuje a to i několikrát ročně. Nečekaně dochází k ohrožení majetku i životů lidí. Tak zvaná "stoletá voda" může přijít za sto, ale také za pět let. Teprve regulace řeky, dokončená v našem úseku v roce 1923 měla nesporný vliv na zmenšení škod při takových událostech. Stať je proto historickým ohlédnutím, ale také varováním před možnými pohromami. Je třeba stále pamatovat, že bydlíme v potenciální zátopové oblasti. |
 |
| Záběr povodně od mostu k Montaci |
| Nejstarší snímek povodně u mostu pod Montací se zachoval až z konce 19. století (pravděpodobně z roku 1890). To byl v těch místech ještě dřevěný most. |
 |
| Sokolovna zakusila první velký křest vodou |
| Na snímku lze vidět sokolovnu v zajetí vody při povodni v roce 1920. To byla zástavba kolem ještě minimální. Terén se však do dnešní doby podstatně nezměnil. |
 |
| Chalupa v dolní Bělovsi v roce 1920 |
| Ze stejné události pochází snímek vodou obklopené chalupy v dolní části Bělovse. Nutno připomenout, že tehdy voda netekla jen korytem řeky, ale rozlévala se po lukách podél železniční trati až ke slévárně. Nebylo zde téměř žádných překážek. |
 |
| Stavba nového jezu v roce 1923 |
| Protože časté povodně napáchaly v minulosti velké škody na pozemcích i majetku, bylo rozhodnuto provést kamennou regulaci. Původní řečiště Metuje se značně kroutilo po lukách a starý jez byl podstatně blíže mlýna (mimo záběr vlevo). Dle projektu regulace se koryto řeky značně napřímilo. |
 |
| Úprava koryta Metuje v dolní části obce |
| Regulace se prováděla od Náchoda proti proudu řeky a v dolní Bělovsi probíhaly práce v roce 1922-23. Vlevo je vidět tehdejší Bělíkovu mlékárnu s dnes již neexistujícím komínem (dnes autoopravna Prax). |
 |
| Záběr horního starého dřevěného mostu |
| Snímek pochází z další velmi silné povodně v roce 1924. Most byl v roce 1938 zbourán a staré koryto zasypáno. |
 |
| Poškozený břeh nad horním betonovým mostem |
Povodeň v roce 1924 dovedla novou regulaci (obložení břehů kamenem) kousek nad horním betonovým mostem zle poškodit, což stálo obecní úřad nemalé prostředky. |
 |
| Voda kolem Malých lázní v roce 1924 |
| Malé lázně se také dostaly do zajetí vodního živlu. Není divu, že budovy byly díky častým povodním soustavně podmáčené. Vlevo stál prameník "František", ve středu restaurace, za ní je skryt dřevěný komplex koupelí, vpravo stála lázeňská dvorana a vila Komenský. V pozadí vpravo lze zahlédnout "Hejzlarův dům" a Hejdovku na silnici. |
 |
| Vodní jezero na lukách až od Velkého Poříčí |
| Masy vody se obvykle hnaly od Hronova po lukách a vytvořily souvislé jezero. Z těchto důvodů zůstávaly na lukách kolem české celnice a Slánského mostu téměř po celý rok bažiny. |
 |
| Pohled na dřevěný most na louky sedláka Jana Samka |
 |
| Opačný pohled směrem k Montaci |
| Povodeň způsobilo rychlé tání sněhu. Uvedené snímky jsou z roku 1924. Vlevo již neexistující stavení F. Samkové. Menší povodeň byla zaznamenána také roku 1929 a 1938. Fotografické snímky se nepodařilo sehnat. |
| Několik následujících povodní již nemělo díky regulaci tak ničivé účinky. Nastávající válečné období mělo též vliv na řečiště. Mezi kryty totiž vedl betonový protitankový pás, který pokračoval ihned za splavem přes luka do kopce. V roce 1940 Němci pás odstřely na několika místech přerušili a dle soukromých pramenů mlynáře byl narušen levý břeh. |
 |
| Voda roztrhala promenádní stezku |
| Snímek zachycuje promenádní sypanou škvárovou stezku od splavu proti proudu řeky. Nad splavem se muselo začít patrně roku 1941 se zatloukáním dřevěných pilotů a utěsňovat mastným hnojem, aby nedošlo k poškození podloží levého pilíře splavu. Zvýšená hladina po jarním tání v roce 1942 však břeh protrhla a voda zaplavila louky. |
 |
| Vodou vytržený poddimenzovaný odtokový kanál |
| Prudká odtékající voda z luk si našla cestu kolem kanálu, podemlela stezku a vytrhala kamenný i betonový břeh v délce 8 metrů. |
 |
| Poškozená navigace na levém břehu Metuje |
| Dle dochovaných dokumentů došlo k jednání a následné opravě obou břehů. Povodeň roku 1947 měla podobné účinky. Došlo k opravě do větší hloubky břehů a kolem splavu byly beranidly zatlučeny další dřevěné piloty. |
 |
| Poškozený pravý břeh u mlýna |
| Občané mají též v paměti blíže neurčenou zimní povodeň v 60. letech, kdy se vypuštěným korytem řeky doslova kutálely ledové kry a u splavu se musely rozbíjet, aby prošly mezi železnými vzpěrami. Fotografie se nepodařilo získat. |
| Další hrozivá povodeň přišla nečekaně v roce 1979. Veškerá voda taktak protekla pod hořejším betonovým mostem. Historicky známým druhým směrem kolem železnice již neproudila. Část pozemků byla pouze zaplavena. |
 |
| Horní betonový most odolává náporu vody |
| Protože nešla včas zvednout všechna stavidla na splavu, tak se voda roztekla po okolních lukách a pokračovala přes lázeňský park i z druhé strany přes vnitřní část obce (záběry pohotově pořídil Josef Punar). |
 |
| Pohled na běsnící živel z horního mostu |
| Voda se vrací z luk zpět do koryta přes cestu. ani zvětšený kanál nestačil. Hasiči museli odstraňovat barikádu naplaveného dřeva nad stavidly. |
 |
| Situace pod splavem |
 |
 |