 |
| V ohromný úžas v lidském myšlení nás přivede současný stav techniky, sdělovacích medií a tím i všeobecných srovnávacích možností ve vědeckých oblastech. Tyto okolnosti nám dovolují nahlédnout hluboko do minulosti, odkud nemáme ani písemné, či jiné doklady například z oblasti pověstí a ság, o životě v našem regionu. Popusťte spolu se mnou uzdu bujné fantazie a přeneste se do časového horizontu existence Atlantidy. |
| O existenci vzájemných lidských styků hlavně prostřednictvím obchodu svědčí vždy dva důkazy. Jednak zjištěné dílny a sídliště, kde se vyráběly předměty ve větším rozsahu a jednak tzv. depoty, to znamená ukrývání většího počtu výrobků do země nebo jeskyní, za účelem pozdějšího použití, případně vojenských událostí (11). Jedním z takových nejstarších důkazů o obchodních stycích jsou nálezy předmětů vyráběných z obsidiánu, datovaných stářím nejméně 4000 let. Je to sopečné sklo, které se ve střední Evropě nachází pouze na východním Slovensku. Z obsidiánu se vyráběly nože, vrtáky a jiné ostré nástroje. Ty pak obchodníci s úspěchem směňovali a později prodávali na jantarových stezkách. Jedna z nich v naší blízkosti vedla povodím Moravy, po proudu řeky Visly až k Baltu, kde se nacházela naleziště jantaru. To je v podstatě pryskyřice medové barvy, z které se vyráběly ozdobné předměty. Ty se pak nacházely ve vykopávkách až na území Řecka a Egypta. Stezky byly propojeny přibližnými spojnicemi ve vodorovném směru. Jedna z nich se předpokládala také ve směru Hradec Králové - Náchod - Vratislav. |
 |
| Nálezy sídlišť a dílen výroby bronzových předmětů na území Čech (únětická kultura) |
| Později získal na významu bronz. Pokusím se v krátkosti shrnout poznatky autora v pramenu (5), kde je řešena existence Atlantidy ve světle současných vědeckých poznatků. Kromě biblického zpracování se vlastně o této události žádný rozsáhlejší písemný pramen nedochoval. V mýtech a legendách jiných národů jsou jen náznaky především na působení vzniklé strašné mořské vlny, tmu po výbuchu vulkánu, jakož i dlouhé roky neúrody a hladomoru. O Atlantidě, jako velké a významné ostrovní říši, následně o jejím katastrofickém zničení psal již řecký filosof Platón, čerpaje z podkladů egyptského Solóna, z tajných církevních knih. Legenda je původně egyptská a z jejich pohledu a v souladu s objemem jejich tehdejších znalostí o mořích lze vzdálenější ostrovy vynechat. Jisté náznaky také obsahuje Homérova Odysea. |
| V pramenu je vysvětleno chápání roků měsíčních a slunečních. Tamní kněží určovali stáří katastrofy Atlantidy na 9000 let. Pokud tato léta byla myšlena jako měsíční a v těchto cyklech současníci také uváděli různé popisy úkazů, pak se zmíněné události sníží na necelých 700 slunečních let a lokalizují událost do období přibližně 1800 let před n.l. To je již v možnostech lidského chápání a možné dochované, předávané paměti. Je zde vysvětlována záměna a špatné pochopení slov při překládání slov do řečtiny, Amentet - bohyně západu a pohoří Atlas, ležící v Maroku. Tato slova měla klíčový smysl pro název Atlantida. Z pohledu Egypťanů lze usuzovat na ostrov na západě, tedy jediný odpovídající, ostrov Krétu. |
| Pokud přijmeme vysvětlení, vyplývající z nastíněných souvislostí, především pak časovou lokalizaci, můžeme pokračovat v pohledu na další události. V tomto období vybuchl vulkán na ostrově Théra, ležící poblíž Kréty. Jeho účinky musely být mimořádně silné a byly zaznamenány moderními metodami v hlubokých vrstvách ledu až v Grónsku. To mělo na Krétu, která byla již tehdy proslulou námořní a obchodní říší, nedozírné důsledky, které na několik století přerušily obchodní spojení s Egyptem. Ten nebyl v této oblasti nijak vyspělý. |
| Teď se teprve dostáváme k vlastnímu problému, který spojuje Egypt s Evropou a naší zemí ve starší době bronzové. Novými výzkumy egyptských zbraní bylo doloženo, že bronzový materiál (90% mědi a 10% cínu) ze zmíněné doby je totožný se složením rud, těžených na Slovensku (měď), z Krušnohoří (cín) i z Tyrol (též měď). Na první pohled byl kov k nerozeznání, ale spektrální analýza vše odhalila. Materiál dodaný z pozdějších dodávek od úplně jiných dodavatelů vlivem katastrofy kolem Kréty měl odlišné složení, prokázané odlišným množstvím charakteristických stopových příměsí. |
| Mimo prokázanou trasu pradávné "jantarové cesty", vedoucí vždy od Baltu na jih byla doložena ještě křižující jihovýchodní trasa z období 1800-1450 př.n.l. kolem řeky Maroš a horního toku řeky Tisy do střediska únětické kultury v Čechách a ještě dále do Německa. V těch místech se připouští nejprve povrchový sběr a později menší těžba rudy. Zde také byly nalezeny stopy po dalším zpracování společně s dovezenou mědí. Bronz byl vyráběn jako polotovar ve formě kruhových nákrčníkových hřiven (přibližně o hmotnosti 280 gr., sloužící jako ozdoba a též jako platidlo) a pak dopravován až do egejské oblasti zčásti už po moři. |
| Tak nás cín dovedl až do oblasti největšího výskytu ve středních Čechách. Severní oblast byla také střediskem výskytu rud a náhodných nálezů osídlení, ale vzhledem k drsným klimatickým podmínkám byla využívána pouze sezónně. Dle pramenu (18) byl nyní v Obřím dole nalezen a zpřístupněn důl mimo jiné i na arzénové rudy, potřebné a dopravované na výrobu proslulého benátského skla. První kutací pokusy měly být prováděny již ve 12. století. Také na Náchodsku a v běloveských kopcích byly doloženy pokusy o těžbu rud již v 16. století. Zda to bylo již dříve, s jistotou nevíme. Ale dle profilu nalezišť se vědci domnívají, že na území Čech bylo různých rud zdaleka více a že byly v dávnověku intenzivně těženy. Velmi četná naleziště nerostných surovin na našem území, jako je zlato, stříbro, zinek, arzén a další mělo za důsledek hodnocení země jako velmi bohaté. Mělo to však i stinné stránky, tedy soustavné útoky sousedů s cílem získat dary země především pro sebe. V této souvislosti také Jiří Poděbradský vydal nařízení, týkajíce se zákazu vývozu nerostných surovin. |
| Dle (8) byly nalezeny zprávy o obchodní činnosti z římských pramenů, které jsou datovány do 2. století n.l. včetně mapy z doby a pravděpodobně z pera alexandrijského učence, Řeka Ptolemaia. Konkrétně nás zajímá oblast, kde šlo o stezku u brodu přes Labe, označené KUSURGIS. Zde bylo s výhodou použito navádění pomocí zdaleka viděné Kunětické Hory. Další středisko pradávného obchodu BUDORGIS, leželo dle citované mapy před horami a snad bychom jej měli hledat v okolí Náchoda. Už proto že víme, že hlavní stezky byly vedeny při korytech nebo po okolních vyvýšeninách říčních toků, kdy Metuje ukazovala takový směr. |
 |
 |