ODVOZENÉ POZNATKY Z DÁVNOVĚKU


         V ohromný úžas v lidském myšlení nás přivede současný stav techniky, sdělovacích medií a tím i všeobecných srovnávacích možností ve vědeckých oblastech. Tyto okolnosti nám dovolují nahlédnout hluboko do minulosti, odkud nemáme ani písemné, či jiné doklady například z oblasti pověstí a ság, o životě v našem regionu. Popusťte spolu se mnou uzdu bujné fantazie a přeneste se do časového horizontu existence Atlantidy.
          O existenci vzájemných lidských styků hlavně prostřednictvím obchodu svědčí vždy dva důkazy. Jednak zjištěné dílny a sídliště, kde se vyráběly předměty ve větším rozsahu a jednak tzv. depoty, to znamená ukrývání většího počtu výrobků do země nebo jeskyní, za účelem pozdějšího použití, případně vojenských událostí (11). Jedním z takových nejstarších důkazů o obchodních stycích jsou nálezy předmětů vyráběných z obsidiánu, datovaných stářím nejméně 4000 let. Je to sopečné sklo, které se ve střední Evropě nachází pouze na východním Slovensku. Z obsidiánu se vyráběly nože, vrtáky a jiné ostré nástroje. Ty pak obchodníci s úspěchem směňovali a později prodávali na jantarových stezkách. Jedna z nich v naší blízkosti vedla povodím Moravy, po proudu řeky Visly až k Baltu, kde se nacházela naleziště jantaru. To je v podstatě pryskyřice medové barvy, z které se vyráběly ozdobné předměty. Ty se pak nacházely ve vykopávkách až na území Řecka a Egypta. Stezky byly propojeny přibližnými spojnicemi ve vodorovném směru. Jedna z nich se předpokládala také ve směru Hradec Králové - Náchod - Vratislav.

Nálezy sídlišť a dílen
Nálezy sídlišť a dílen výroby bronzových předmětů
na území Čech (únětická kultura)

          Později získal na významu bronz. Pokusím se v krátkosti shrnout poznatky autora v pramenu (5), kde je řešena existence Atlantidy ve světle současných vědeckých poznatků. Kromě biblického zpracování se vlastně o této události žádný rozsáhlejší písemný pramen nedochoval. V mýtech a legendách jiných národů jsou jen náznaky především na působení vzniklé strašné mořské vlny, tmu po výbuchu vulkánu, jakož i dlouhé roky neúrody a hladomoru. O Atlantidě, jako velké a významné ostrovní říši, následně o jejím katastrofickém zničení psal již řecký filosof Platón, čerpaje z podkladů egyptského Solóna, z tajných církevních knih. Legenda je původně egyptská a z jejich pohledu a v souladu s objemem jejich tehdejších znalostí o mořích lze vzdálenější ostrovy vynechat. Jisté náznaky také obsahuje Homérova Odysea.
          V pramenu je vysvětleno chápání roků měsíčních a slunečních. Tamní kněží určovali stáří katastrofy Atlantidy na 9000 let. Pokud tato léta byla myšlena jako měsíční a v těchto cyklech současníci také uváděli různé popisy úkazů, pak se zmíněné události sníží na necelých 700 slunečních let a lokalizují událost do období přibližně 1800 let před n.l. To je již v možnostech lidského chápání a možné dochované, předávané paměti. Je zde vysvětlována záměna a špatné pochopení slov při překládání slov do řečtiny, Amentet - bohyně západu a pohoří Atlas, ležící v Maroku. Tato slova měla klíčový smysl pro název Atlantida. Z pohledu Egypťanů lze usuzovat na ostrov na západě, tedy jediný odpovídající, ostrov Krétu.
          Pokud přijmeme vysvětlení, vyplývající z nastíněných souvislostí, především pak časovou lokalizaci, můžeme pokračovat v pohledu na další události. V tomto období vybuchl vulkán na ostrově Théra, ležící poblíž Kréty. Jeho účinky musely být mimořádně silné a byly zaznamenány moderními metodami v hlubokých vrstvách ledu až v Grónsku. To mělo na Krétu, která byla již tehdy proslulou námořní a obchodní říší, nedozírné důsledky, které na několik století přerušily obchodní spojení s Egyptem. Ten nebyl v této oblasti nijak vyspělý.
          Teď se teprve dostáváme k vlastnímu problému, který spojuje Egypt s Evropou a naší zemí ve starší době bronzové. Novými výzkumy egyptských zbraní bylo doloženo, že bronzový materiál (90% mědi a 10% cínu) ze zmíněné doby je totožný se složením rud, těžených na Slovensku (měď), z Krušnohoří (cín) i z Tyrol (též měď). Na první pohled byl kov k nerozeznání, ale spektrální analýza vše odhalila. Materiál dodaný z pozdějších dodávek od úplně jiných dodavatelů vlivem katastrofy kolem Kréty měl odlišné složení, prokázané odlišným množstvím charakteristických stopových příměsí.
          Mimo prokázanou trasu pradávné "jantarové cesty", vedoucí vždy od Baltu na jih byla doložena ještě křižující jihovýchodní trasa z období 1800-1450 př.n.l. kolem řeky Maroš a horního toku řeky Tisy do střediska únětické kultury v Čechách a ještě dále do Německa. V těch místech se připouští nejprve povrchový sběr a později menší těžba rudy. Zde také byly nalezeny stopy po dalším zpracování společně s dovezenou mědí. Bronz byl vyráběn jako polotovar ve formě kruhových nákrčníkových hřiven (přibližně o hmotnosti 280 gr., sloužící jako ozdoba a též jako platidlo) a pak dopravován až do egejské oblasti zčásti už po moři.
          Tak nás cín dovedl až do oblasti největšího výskytu ve středních Čechách. Severní oblast byla také střediskem výskytu rud a náhodných nálezů osídlení, ale vzhledem k drsným klimatickým podmínkám byla využívána pouze sezónně. Dle pramenu (18) byl nyní v Obřím dole nalezen a zpřístupněn důl mimo jiné i na arzénové rudy, potřebné a dopravované na výrobu proslulého benátského skla. První kutací pokusy měly být prováděny již ve 12. století. Také na Náchodsku a v běloveských kopcích byly doloženy pokusy o těžbu rud již v 16. století. Zda to bylo již dříve, s jistotou nevíme. Ale dle profilu nalezišť se vědci domnívají, že na území Čech bylo různých rud zdaleka více a že byly v dávnověku intenzivně těženy. Velmi četná naleziště nerostných surovin na našem území, jako je zlato, stříbro, zinek, arzén a další mělo za důsledek hodnocení země jako velmi bohaté. Mělo to však i stinné stránky, tedy soustavné útoky sousedů s cílem získat dary země především pro sebe. V této souvislosti také Jiří Poděbradský vydal nařízení, týkajíce se zákazu vývozu nerostných surovin.
          Dle (8) byly nalezeny zprávy o obchodní činnosti z římských pramenů, které jsou datovány do 2. století n.l. včetně mapy z doby a pravděpodobně z pera alexandrijského učence, Řeka Ptolemaia. Konkrétně nás zajímá oblast, kde šlo o stezku u brodu přes Labe, označené KUSURGIS. Zde bylo s výhodou použito navádění pomocí zdaleka viděné Kunětické Hory. Další středisko pradávného obchodu BUDORGIS, leželo dle citované mapy před horami a snad bychom jej měli hledat v okolí Náchoda. Už proto že víme, že hlavní stezky byly vedeny při korytech nebo po okolních vyvýšeninách říčních toků, kdy Metuje ukazovala takový směr.
zpět na úvod další