ZEMĚDĚLSKÁ ČINNOST
Za I. republiky bylo v obci 12 velkých sedláků, kteří vesměs vlastnili několik koní, krávy, prasata, drůbež, ale i také velké louky, pole a les. Jedenáct menších rolníků vlastnilo většinou jen krávy, drůbež a nějaký ten kousek louky a pole. Zato v každé chalupě drželi alespoň jednu kozu, husy, slepice a králíky. Potravu pro ně však sháněli všelijak. Ženy chodily sekat trávu i do lesa na mýtiny. Kdejaká mez byla jako vyholená. A těch husích lejn po celé obci! U Borůvků měli dokonce kozla a k němu chodili na podzim s kozami místní i přespolní. Antonín Ryšavý měl v obci jako první po válce malý traktor. Přes řeku Metuji si sedláci udržovali dokonce tři soukromé mosty, aby měli z luk do statku co nejblíže. Mnoho chalupníků bylo v zimě za stavem, v létě pak u rolníků pomáhali při polních pracích. Platilo se obyčejně chlebem a kozičkáři dostávali svolení osékat meze na krmení. Pak za hnůj dostávali kousek pole na brambory.
 |
Aby zemědělci mohli lépe hospodařit, založil Josef Jirásek z čp. 1. v roce 1927 Spořitelní a záložní spolek. Tam si sedláci ukládali přebytky za prodanou úrodu a s výhodou úroků tak shromáždili prostředky na nákup potřebných zemědělských strojů. Vlastním nákladem tohoto spolku byla v roce 1932 mezi mlýnem a obecním úřadem instalována mostní váha. Zemědělci si na ní mohli předem zvážit obilí na mouku i odvážené zemědělské produkty do výkupu na náchodském nádraží. Rovněž tak zmíněná družstevní mlékárna by nevznikla, kdyby nebyla k dispozici větší suma, potřebná pro výstavbu. Na Horním konci v čp. 118 zřídil Vincenc Hejzlar zastoupení náchodské pojišťovny. Zde si rolníci mohli pojistit plánovanou úrodu proti přírodním pohromám, samozřejmě také usedlosti. To se pak lépe a spokojeněji hospodaří.
V průběhu II. světové války se celkové hospodářství v republice zhoršilo. Němci už v roce 1940 stanovili pro každou obec povinný kontingent (dodávku), který byl na úřadě rozepisován mezi jednotlivé rolníky podle výměry polností. Běloves měla jmenovaný rok odevzdat 100 q žita, 10 q pšenice, 12 q ječmene a 68 q ovsa. Na základě zkušeností z minulých zim byl zakoupen z obecních prostředků pluh na sníh, tažený koňmi. Zvyšoval se nedostatek potravin a kšeftovalo se hodně "na černo". Byl nařízen soupis hospodářského zvířectva. Na příklad v roce 1943 byla provedena namátková kontrola na drůbež a samozřejmě byl zjištěn přebytek. Viníci byli citelně pokutováni. Němcům se nezdálo hospodaření v Družstevní mlékárně, kde byl předsedou Antonín Ryšavý. Byl dvakrát odveden k výslechu, ovšem nic závadného se nezjistilo.
Kontingent byl každoročně zvyšován a rozšiřován o brambory, vejce a mléko, ke konci války došlo dokonce i na dřevo na zhotovení záseků jako obrany proti ruským tankům. Tisíce krásných stromů padlo za oběť. Ale stále se našly nějaké potraviny na jídlo pro zajatce. Byla také povinnost vyživovat tisíce procházejících "národních hostí", kteří byli evakuováni z oblastí fronty. Potraviny byly velice přepláceny, vyměňovány za látky a jiné cenné věci. Při vší té nouzi některým lidem nebylo zrovna zle. Můj otec doslova žebral po statcích, aby do lázeňské kuchyně sehnal košík vajec. Přišel však MUDr. Honl a ve špatné náladě začal po zaměstnancích vejce házet.
Přesto všechno odvedli zemědělci ihned po válce obiloviny nad požadovaný kontingent. Z naší obce pak Antonín Ryšavý a Josef Bavor byli pozváni na ministerstvo výživy a zemědělství k veřejnému poděkování. V dalších létech si také museli vést dobře. Z roku 1947 je v Pamětní knize podpis Dr. Petra Zenkla, náměstka primátora hlavního města Prahy, při příležitosti poděkování a návštěvě hospodářství Antonína Ryšavého. Ceny potravin byly stále vysoké. Zásobování se však poněkud zlepšilo díky nadprůměrné úrodě. Zato sklizeň v roce 1947 byla díky velkému suchu katastrofální.
Po II. světové válce se početní stav zemědělských usedlostí nezměnil. Mezi největší rolníky patřil Josef Bavor, Antonín Ryšavý, Jan Kylar, Marie Šenfeldová - Špaček, Václav Dvořák, Václav Samek, Josef Jirásek z čp. 1 a Josef Jirásek z čp. 20, Jan Hejzlar, Josef Karel, Antonín Bernard a také Zdeněk Hejzlar, který současně vlastnil mlýn. K rolníkům s menší rozlohou polností patřili Adolf Kačer, Antonín Borůvka, Josef Kuřátko, Josef Novák, MUDr. Vladimír Honl (jen louky na seno pro koně), Rudolf Linhart, Antonín Linhart, Josef Ryšavý a nad silnicí Oldřich Kousal a Josef Novák. Rozsah polností se pohyboval od 0,5 do 30 hektarů. Tehdejší vlna vyhlašování "kulaků" včetně zabavování a vystavování zatajených zásob běloveské rolníky nijak výrazněji nepostihla.
Na sedláky však byl vytvářen stále větší tlak na přistoupení ke kolektivizaci zemědělství. Tak bylo po dlouhém přesvědčování v roce 1952 v Bělovsi založeno samostatné Jednotné zemědělské družstvo (JZD). Mělo tehdy 33 členů, obhospodařovalo 176 hektarů a předsedou byl Josef Karel. Odměny za jednotku byly tehdy velmi malé. Během několika let se však hodnota jednotky značně zvedla. Jednotka, to byl způsob odměňování. Za jednu jednotku (ze začátku v hodnotě 7 Kč) se muselo například odvést 100 l mléka nebo posekat louku jetele. Dle zkušeností z jiných JZD, že na větších celcích se efektivněji hospodaří, bylo 16.2.1960 vytvořeno JZD 9. květen Běloves. Přidružily se JZD z Babí, Malého Poříčí a Pavlišova. Obhospodařovalo tehdy polnosti o celkové rozloze 529 ha. Předsedou byl zvolen Jan Hejzlar a od roku 1962 Antonín Ryšavý. JZD tehdy rozoralo meze a hospodařilo na poměrně velkých plochách. Pro potřeby jednotlivých členů byly obvykle v blízkosti jejich obydlí vyčleněny tzv. "záhumenky", na kterých se pěstovalo něco brambor a obilnin pro omezený chov vlastního dobytka. Mimo odměn za jednotku dostávali členové JZD obvykle jednou ročně tzv. "naturálie" (několik pytlů obilí, kukuřice a podobně). Zvláštností bylo, že členové neplatili, ale také nebyli zdravotně pojištěni.
K dalšímu slučování došlo od 1.1.1974. Vzniklo tak JZD Slavíkov, kam bylo zapojeno JZD Běloves, Dolní a Horní Radechová. Obhospodařovalo tehdy 1.146 ha. Předsedou byl zvolen Josef Cinka. Do třetice byl vytvořen v roce 1976 kolos s názvem JZD ÚPA se sídlem v Horní Radechové. Tam bylo připojeno JZD Zábrodí, Olešnice, Žernov, Řešetová Lhota, Horní Kostelec, Lhota u Červeného Kostelce a o rok později ještě část Státního statku v České Skalici.
Lze připomenout, že v Bělovsi existovala již ve 30. létech u Jana Samka nad starou celnicí slepičárna. Ta však v roce 1931 vyhořela. V objektu renovovaném panem Pašťálkou pak byla vyráběna krmná kostní moučka. U Jana Kylara v čp. 31 byl za I. republiky na tehdejší dobu velký kravín. Objekt měl moderní vybavení a byla zde zřízena plemenářská stanice. První JZD postavilo za statkem čp. 35 u Bavorů rozlehlou dřevěnou slepičárnu, která byla v provozu v letech 1953 až 68. V roce 1960 byl rekonstruován teletník a upraven kravín v Hejzlarově statku. Ten však při bouřce v roce 1970 vyhořel. Později byl statek úplně stržen. Dnes zde stojí hotel Bonato. Mezi tím byl v roce 1956 za statkem Jana Kylara postaven nový kravín. Nějakou dobu byl v provozu také montovaný teletník u Suché louky jako studený odchov.
V katastru běloveského JZD bylo obhospodařováno 67 ha lesa a dalších 28 ha měly pod správou Státní lesy Opočno, polesí Náchod. V současné době se zabývá zemědělskou činností pouze Petr Hejzlar a v malém rozsahu Libor Netík. V kravíně provozuje chov jalovic. Většina polností je přeměněna na louky a seno z nich nájemním vztahem sklízí František Šimek z Pavlišova. Na malé rozloze původní majitelé pěstují obilniny a brambory pro vlastní potřebu.
Zbývá dodat, že zemědělská půda je tu středně úrodná. Průměrná roční teplota se zde pohybuje v rozmezí 5 - 7°C. Roční srážky činí v úhrnu 670 - 760 mm. Převládá západní vítr, v zimě pak nepříjemný "Polák".
Se zemědělskou činností úzce souvisí zahradnictví. Jak už bylo řečeno, již v roce 1654 působili na území obce zahradníci Gurda, Dudek, Kalofousek, Zelenej a Záruba. Určitě nebyla jejich činnost v takovém stylu, jako ji známe dnes. Později jim říkali posměšně kozičkáři. Dodávali však zeleninu do města a na zámek, protože mezi tehdejší hustou zástavbou nebylo ve městě na zahrady místo. Za I. republiky měl na Silnici již specializované zahradnictví František Nýč. Též zahradnictví pana Havla (bývalo u řeky naproti prodejně Stavebnin) považovali běloveští občané za své. Kupovali zde hlavně pro své zahrádky sadbu zeleniny.
V 50. letech postavily Komunální služby města Náchoda na běloveských lukách v klínu Metuje a železniční trati směrem na Hronov zahradnictví čp. 206 a 218 s velkoplošnými skleníky. Pěstovala se zde původně zelenina pro zásobování místního obyvatelstva. Výsledky ale nebyly rentabilní, a proto se ve větší míře začala pěstovat výnosnější sadba květin. V roce 1979 převzala objekt SEMPRA, n.p. Praha. Byla zde ustavena šlechtitelská stanice květin na semeno. Nosným programem byly pelargonie, později pak i hybridní petrklíče. Podařilo se zde vypěstovat vlastní odrůdy a sortiment byl ještě rozšířen o 25 druhů trvalek. Ve vedení podniku se vystřídali J. Bouma, Jiří Zita, určitou dobu Ing. Dana Kašlíková, Ing. Josef Havel a Milan Řehák. V roce 1997 zde byl provoz definitivně ukončen. Objekt získal v dražbě na velmi krátkou dobu AQUA IDA. Od ní ještě v témže roce koupil budovy Miloslav Borůvka a zřídil zde prodejnu Nábytek Polo. Od roku 1998 zde má ještě v nájmu sídlo firma Velux. Zabývá se montáží a prodejem střešních krytin. V areálu je též od roku 1998 umístěna lesní školka a zahradnictví LIMBA. Majitelem je Jan Školník.
VÝSTAVBA V POSLEDNÍCH LETECH
Od konce II. světové války až do současnosti bylo postaveno přes 60 rodinných domků a další objekty výrobního nebo veřejného charakteru. Z větších staveb to byl v roce 1948 dům čp. 40 pro železniční zaměstnance v Kladské ulici, nad ním teplárenský dům čp. 288 - 89 a nová budova železniční zastávky. V létech 1964 - 66 probíhala svépomocná výstavba dvou družstevních domů čp. 313 - 318 směrem k řece od ulice 1. máje. V průběhu let 1954 - 55 byla v Bělovsi nad jezem postavena budova vstupního přivaděče vody z Metuje do teplárny v Náchodě. Vlastní přivaděč byl zhotoven z betonových trub o průměru 80 cm v celkové délce 2 km. V létech 1958 - 59 byl na většině území Bělovse zaveden vodovod. V roce 1968 byla postavena v ulici U Zbrojnice poblíž křižovatky u mlýna nová požární zbrojnice čp. 322.
V ulici K Tábořišti pod Montací byl v roce 1974 vybudován Autocamping. V roce 1976 byl v Železniční kolonii postaven nový transformátor. Podobný elektrický transformátor byl postaven v roce 1978 u náhonu mezi školou a mlýnem. Současně byla zesílena elektrorozvodná síť. V průběhu roků 1975 - 77 byla zhotovena asfaltka v ulici U Zbrojnice, Na Horním konci a též asfaltová stezka v Promenádní ulici. Mimo těžké stavební práce s osazováním kanalizace pro povrchovou vodu byly terénní úpravy, betonování obrubníků, zhotovení chodníků i osázení jehličnanů u mostu prováděny partou ochotných občanů v rámci akce Z.
Mezi tím v roce 1970 - 76 byly zahájeny práce na inženýrských sítích na Karlově kopci pro družstevní výstavbu. V deseti zděných domech tak vzniklo 156 bytových jednotek. Domy mají čp. 331 -333 a dále na vrchní části kopce čp. 337 - 343. Část prací na stavbě i terénní úpravy opět prováděli družstevníci svépomocně. Celek tak vytváří pěknou dominantu Bělovse. Pro zásobování občanů zde na Lipové ulici byla postavena malá samoobsluha Potravin čp. 344. Dávno už neplní svůj účel. Po 90. roce převzala objekt firma Trion, provádějící stavební práce. Od roku 1994 je majitelem firma Navis. Zabezpečuje v malém rozsahu stavební práce, strojní vyšívání a zabývá se reklamou. Organizaci řídí spolumajitel Jan Ježek. Pro ubytování pracovníků původního JZD byly v roce 1971 - 76 postaveny na poli blízko železniční trati čtyři družstevní domy s čp. 325 - 28. Na výstižně nazvané Polní ulici tak vzniklo 24 bytových jednotek.
S přibývajícím počtem obyvatel a současně se stoupajícím počtem dětí silných populačních ročníků vyplynula i aktuální potřeba výstavby nové školy. To bylo v roce 1975, ale o tom již bylo psáno v jedné z předchozích kapitol. Celkem zastíněné louky pod lyžařským můstkem bylo využito v průběhu let 1975 - 85 k výstavbě 98 soukromých garáží. Také nenápadně začala vyrůstat v roce 1971 v Zákoutí u Broumovské ulice na zaváženém písníku ohrada. Byl zde umístěn Celní deklarant a pobočka Celní správy. Později, přímo v zatáčce pod lesem byla vybudována regulační stanice zemního plynu.
Také z druhé strany směrem od Náchoda byly u železniční trati v období let 1984 - 85 pro potřeby Okresního stavebního podniku přistavovány sklady, dílny a kanceláře. Když byla po roce 1990 organizace postupně rušena, odkoupily tyto objekty firmy Autoopravna Petra Švorce, EKO Šimko a další. Vedle stojící truhlárna Dřevařských závodů v Náchodě v blízkosti ulice 1. máje dlouhá léta pracovala pro soukromé zákazníky a různé místní organizace. Nyní značně omezila výrobu. Do konce roku 1980 byly provedeny stavební práce na budovách nové stáčírny Idy u Kladské ulice. V roce 1985 probíhala přístavba pekárny v Kladské ulici. Pro obyvatele v témže roce byly postaveny na jmenované ulici u zastávky ČSAD kryté čekárny.
Snad největší investiční akcí, která byla zahájena v roce 1985, byla výstavba nové silnice z Náchoda až na polské hranice. Nese název Polská ulice. Jí padla za oběť řada obytných domů. Jako součástí akce byl vystavěn nový, mohutný most přes řeku Metuji a starý Slánský most byl po dokončení nové komunikace stržen. Silnice opticky rozdělila celou obec. Současně je v místech železničního přejezdu vinou přebujelé kamionové přepravy a neustálého zatěžování životního prostředí hlukem a výfukovými plyny středem řady dopravních potíží.
Poslední stavbou staré éry byla ve stráni vpravo od lázní a Jiráskova statku Lesanka čp. 373. V roce 1988 ji postavily Východočeské státní lesy Hradec Králové pro účely rekondiční léčby svých zaměstnanců zvláště rizikových dřevorubeckých povolání. Po dvou letech si tento objekt pronajaly Státní lázně pro ubytování svých pacientů. Od roku 1996 v budově sídlí společnost QUANTUM a. s. Praha, zabývající se obchodem s cennými papíry. Po zkrachování firmy od roku 2002 je objekt prázdný.
Pak se dlouho nic nedělo. Občané v porevoluční euforii si pouze opravovali a vylepšovali svá obydlí. Přibylo mnoho nových fasád a v poslední době i několik nových rodinných domů. U Polské ulice městský úřad v Náchodě nechal v blízkosti křižovatky u železničního přejezdu v roce 1992 vybudovat provizorní objekt Idapres. Až o několik let později kolem silnice byly instalovány budky se suchými WC. Od roku 2004 byl objekt pronajat firmě nabízející solární techniku. Slévárnu převzala firma Ametek a velmi ji vzhledově vylepšila. V roce 1995 byl dán do provozu nový hotel Bonato a o rok později byla na Polské ulici dokončena stavba Motorestu U Pavla. Na zadní část zasypaného písníku u Broumovské ulice byla z náchodského nádraží v roce 1997 přemístěna Pila - ohrada.
Největší stavbou v letech 1997 - 98 byl supermarket PRIMA. Pro objekt byl u Polské ulice poblíž hraničního přechodu na vlhké louce rozsáhle upravován terén. Vlastní výstavba proběhla rychle a tak mohl být 6.8.1998 zahájen provoz. Na 1900 m2 prodejní plochy jsou nabízeny především potraviny, textil, obuv sportovní nářadí, elektropřístroje, hračky, knihy i drogistické zboží včetně potřeb pro kutily. V objektu je vlastní pekárna, velké zázemí a pro zákazníky velké parkoviště. Navíc firma zajišťuje dvakrát denně zdarma autobus z Náchoda a zpět. Majitelem je společnost AHOLD Czech Republic, divize PRIMA. Od roku 2001 byl market přejmenován na Hypernovu. Rok na to byla provedena stavební rekonstrukce. Prodejní plocha se tak zvětšila o třetinu. Součástí stavby byla i nová restaurace. Pro malý zájem návštěvníků však byl v roce 2003 provoz ukončen. Nyní je zde nabízeno drogistické zboží.
Ještě za vysokého sněhu začátkem ledna 2002 pokračovaly přípravné práce pro výstavbu supermarketu KAUFLAND za Malými lázněmi. Byly skáceny zbylé stromy v Hájíčku, došlo k položení větších trub na místo stávající kanalizace, štěrkem byla zpevněna a zvýšena stavební plocha, přemístěno vedení elektrického proudu a zavedena přípojka plynu. Koncem května byla stavba již pod střechou a začala se provádět vnitřní úprava. Současně byla zahájena výstavba příjezdové komunikace na parkoviště objektu z ulice Kpt. Jaroše, na střeše přibyla konstrukce vzduchotechniky a bylo dokončeno parkoviště včetně terénních úprav. Mezi tím byly naváženy regály a prodejní zboží. Byla to dosud největší stavba co do plochy i rychlosti stavebních prací na území Bělovse.
Bez velkého humbuku byl dne 19. září zahájen prodej. Hlavně potravinářský sortiment je zde velmi obsáhlý a v přijatelné cenové úrovni. Mimo to jsou součástí marketu oddělené prodejny květin, kožené galanterie, fotopřístrojů, novin a tabáku, léčivých bylin, samostatné lékárny a rychlého občerstvení s malým posezením. Na parkovišti je umístěna buňka s rychlým občerstvením. Jako součást obchodní politiky Kauflandu bylo od 1.9. zajištěno autobusové spojení z náchodského nádraží až k marketu s hodinovou frekvencí a zdarma.
Ve dvoře autoopravny pana Švorce u ulice 1.Máje byla otevřena prodejna Olvan. Pan Vančák zde prodává ochranné pomůcky a náhradní díly pro nákladní automobily. V roce 2002 také byla po předchozích stavebních úpravách na pozemku skladu VaK zahájena činnost nové firmy TOGAZ, s.r.o. Dvůr byl vyasfaltován a byly postaveny zděné sklady materiálu. Společnost se zabývá výstavbou výměníkových stanic a provádí montáže ústředního topení a plynu.
V srpnu roku 2004 začala stavební firma bourat zadní budovu bývalé Kubečkovy továrny, v poslední době známé jako internát. V polovině září bylo započato s bouráním i přední budovy u Kladské ulice. Po vyklizení pozemku od stavební sutě bylo přikročeno k hloubení základů, následně k vyzdívání obvodového zdiva ve stejných plošných rozměrech, jako měla stará budova. Díky příznivému počasí byl v prosinci dohotoven plášť přízemní budovy včetně střechy. Pro finanční problémy byla stavba dokončována až na podzim roku 2005.
Začátkem října 2004 začala firma Colas CZ a.s. Praha budovat nový chodník od mlýnské křižovatky po levé straně ulice Kpt. Jaroše. Byly vykáceny starší jasany, do vybagrované části byla nasypána silná vrstva štěrku a byly položeny obrubníky včetně zámkové dlažby. Nové stromy byly vysazeny již zjara na pozemku dětského hřiště, podstatně dál od vozovky.
Začátkem října byla dokončena příjezdová vozovka k novému sídlišti Nad Celnicí (prostor známý jako Kousalův kopec). Bohužel asfaltový povrch byl ukončen na hranici prominentních pozemků a další část cesty musí místní obyvatelé projít blátem. Také se tam konečně začalo stavět. Ke konci prosince byl zhruba dohotoven první dům a další tři domy byly ve stadiu rozestavěnosti. Po levé straně vozovky byl zhotoven zámkový chodník. V závěru roku 2005 došlo na sídlišti k dokončení celkem osmi rodinných domků.
Na podzim roku 2004 byla na části Horního konce, směrem k hraničnímu přechodu a po lukách až do Malého Poříčí potažena asfaltem stávající cesta, sloužící pro potřeby cykloturistiky.
V roce 2005 konečně došlo na opravu Kladské ulice. V úseku od nádraží až ke staré celnici a současně v Broumovské ulici až k poříčskému "Železnému mostu"byly vytrhány obrubníky a odfrézován starý povrch vozovky. Pod sídlištěm na Karlově kopci byl probrán břeh a postavena opěrná kamenná zeď. Prostor je určen pro novou krytou autobusovou čekárnu. Budova čekárny v protisměru byla pouze opravena a vymalována. Při rekonstrukci byl také zbourán ošklivý betonový plot náchodského nádraží. Ten byl ale nahrazen novými betonovými panely. Po pravé straně od města byla vybudována oboustranná cyklostezka od nádraží až k běloveské železniční zastávce a po pravé straně chodník pro pěší se zámkovou dlažbou. V místech před pekárnou a u Korunky byla vybudována nová parkovací místa. Kde to prostor dovolil, byl přidán pás zeleně a nízkých keříků. Dne 20.10. byla provedena kolaudace a celý úsek předán pro zkušební provoz. Slavnostní otevření ulic Kladská a Broumovská pak proběhlo dne 4.11. za účasti představitelů Královehradeckého kraje, náchodské radnice a zúčastněných firem. Oprava vlastní vozovky v hodnotě 80 milionů korun byla financována z prostředků kraje a dotací Evropské unie. Rekonstrukce chodníků, inženýrských sítí, cyklostezky a veřejného osvětlení byla pro město jedna z největších investičních akcí, jejíž náklady představovaly téměř 29 milionů korun, z čehož dotace činily 8 345 tisíc korun.
V souladu s odstraněním nebezpečného průchodu pro chodce kolem pomníku byl za starou celnicí na vykoupených pozemcích vybudován chodník pro pěší i cyklisty, umožňující bezpečnou chůzi ze Zákoutí směrem k železniční zastávce a k blízkým marketům. U Celního deklarantu byly vybudovány nové oboustranné zálivy pro autobusové zastávky.
PLYNOFIKACE
V roce 1988 se usmálo štěstí na domy v ulici K Tábořišti a Čermákově ulici. Při rekonstrukci ulice Kpt. Jaroše v roce 1990 - 93 bylo i zde položeno dlouho očekávané plynové potrubí. V dalším roce byl zaveden plyn na Václavák. Po stálých urgencích byly plynofikovány v roce 1995 ulice Vodárenská, Železniční kolonie a Na Koletově. I přes tvrzení, že na další vedení nejsou peníze, byly v roce 1997 provedeny výkopové práce pod řekou a plyn byl přes ulici U Zbrojnice zaveden až na Horní konec. Mezi tím byla v roce 1986 provedena záměna za zemní plyn, což představovalo pro uživatele výměnu hořáků i celých spotřebičů. No a aby se každý rok něco kopalo, tak byl v roce 1998 ve všech ulicích pokládán do země telefonní kabel.
