Slovo úvodem

Protože jsem se o historii Bělovse již dříve zajímal a zjistil jsem, že dosavadní publikované prameny toho o Bělovsi tolik neuvádějí, rozhodl jsem se shromáždit podklady ze všech dostupných úředních i soukromých zdrojů od prvních historických zmínek o Bělovsi až po současnost. Souhrn získaných informací jsem shromáždil v knize "Vzpomínky na Běloves". Publikace byla vydána v roce 2001 pro veřejnost a je již rozebrána. Proto dávám v podstatě obsah knihy k volnému nahlédnutí. Některé pasáže byly pro účely použití na Internetu poněkud upraveny a doplněny o nové poznatky.

Zjistit objektivně historii oblasti obce Bělovse nebylo zrovna jednoduché. V minulosti byly sice vydány dílčí materiály, týkající se například lázní, nebo kusé zmínky o Bělovsi v jiných publikacích, ale ty dnes již nejsou k sehnání. Mou snahou bylo populární formou poskytnout ucelenější pohled do minulosti obce v konfrontaci s událostmi nedávnými.

Byl jsem veden i skutečností, že obec Běloves po sloučení do velkého Náchoda ruku v ruce s přerušením lázeňského provozu se ztrácí z povědomí občanů Náchoda i řady potenciálních návštěvníků z celé republiky. Byl jsem si vědom náročnosti zmíněných problémů a doufám, že mi bude prominuto, pokud nebudou uvedeny některé události a jména, která se k problému váží. Buď se nepodařilo sehnat potřebný materiál nebo výpovědi pamětníků byly neúplné i stářím nejisté.

Obsah publikace je rozdělen na řadu pokud možno posloupných událostí do kapitol např. o lázních, spolcích v obci a tak dále. Snažím se tedy události a popisované objekty zařadit k dnešním známým místům. Některé kroniky rodů a spolků se ztratily, nebo jsou z různých důvodů nedostupné.

První zmínky o kronice obce Bělovse jsou známy z roku 1733. Kronika bývala uložena u rychtářů, kteří také prováděli zápisy. Vzhledem ke střídání držitelů kroniky byla během doby kniha již značně poškozena, listy poztráceny a zpřeházeny. Z těchto důvodů a také vlivem neurčené živelné události byla kronika dána na převázání do desek z černé kůže. Není známo období ani jméno vazače. Listy však nebyly uspořádány ve správném časovém sledu a některé úplně chyběly. To je vyjádření dle zápisu pozdějšího kronikáře Bohumila Nováka, který dokument ještě viděl. Naposled totiž byla kronika v opatrování rolníka Jana Hejzlara z čp. 17. Dne 26.8.1942 z ní ještě pořizoval záznamy doktor Čada z Českého zemského archivu v Praze. Dle vyjádření nedávno zesnulého syna jmenovaného rolníka měla být tato kniha zapůjčena k historickému bádání nejmenovanému profesorovi do Brna. Od té doby je nezvěstná.

V návaznosti na zákon č. 80/1920 Sb. o povinnosti obcí vést pamětní knihu byla roku 1933 založena nová Pamětní kniha obce Běloveské, která již splňovala předepsané náležitosti. Kronikářem byl jmenován tajemník obecního úřadu Václav Linhart, který prováděl zápisy až do okupace. Vzhledem k nárůstu administrativy na začátku války již nestačil provádět zápisy. Požádal tedy o uvolnění z funkce. Dalším kronikářem byl jmenován Bohumil Novák. Ten prováděl záznamy až do 31.3.1950, kdy došlo ke sloučení obcí do"velkého Náchoda". Do Pamětní knihy ještě stačil přepsat zřejmě nejdůležitější pasáže a události z již zmíněné "Hejzlarovy kroniky". I tam lze zjistit některá bílá místa.

Je s podivem, s jakým elánem a pílí, přes veškeré útrapy naši předkové žili, zkrášlovali svá obydlí i veřejná prostranství, jak se dovedli společensky projevovat i bavit. To se o současné generaci bohužel beze zbytku říci nedá, neboť mladí více spoléhají, že to za ně někdo udělá.

Pamětní kniha obce Běloveské je nyní uložena společně s albem dobových fotografií ve Státním okresním archivu v Náchodě. Zápisy o dění v katastru příměstské čtvrti Náchod V. - Běloves byly dále prováděny velmi sporadicky městskými kronikáři. Od roku 2001 sem byl požádán o provádění kronikářských zápisů o zmíněném regionu na další období.

Děkuji touto cestou pracovníkům Státního okresního archivu za umožnění prostudování vzácných historických materiálů, žijícím pamětníkům za jejich vzpomínky, jakož i za zapůjčení soukromé korespondence i fotomateriálů.

Od I. vydání knihy již uplynulo několik let. Díky ohlasům na publikaci z roku 2001 se mi podařilo shromáždit řadu nových poznatků, které jsem se snažil zařadit do původního textu. Protože se v brzké době neočekává II. vydání knihy, jsou nalezené nové poznatky doplněny do internetové verze. Znění textu se poněkud liší opravami zjištěných nepřesností, doplňky historické části a také v kapitole o konci války. Události jsem zažil jako malý chlapec a jednotlivé souvislosti mi tehdy unikaly. Proto jsem použil v první knize výkladu renomovaných autorů tak jak jsem to pochopil z jejich podání. Na základě připomínek žijících pamětníků se později ukázalo, že průběh událostí probíhal v detailech poněkud jinak. Proto jsem vyhledal a vyslechl přes 270 osob, které se zúčastnily nějakým způsobem dění u celnice a okolí. Jejich vzpomínky jsem shrnul v knize "Běloveské události roku 1945 očima svědků". Na žádost čtenářů byly zařazeny související pasáže z knihy "Ještě něco z běloveské historie" do jednoho celku a chronologické posloupnosti.