| V revoluční době od roku 1848 vznikla hlavně na venkově potřeba tzv.
Banderií, jezdeckých selských spolků (12). Každý člen musel vlastnit koně, postroj a později kroj, což nebyla zrovna laciná záležitost. Provozování jezdeckého sportu souviselo s chovem koní návazností na vojenský výcvik v armádě, kde se koně tehdy ve velké míře používali. Známým představitelem tohoto hnutí byl dr. Antonín Švehla, poslanec a od roku 1909 předseda Čs. agrární strany. Po vzniku Československa byla strana přejmenována - Republikánská strana čs. venkova.
V pamětech českého šlechtice Františka Schwarzenberga jsou zmiňovány oslavy svatováclavského milenia v roce 1929. Průvodu se již tehdy zúčastnil početný oddíl Selské jízdy na koních. Lidovci se ovšem velmi zlobili, že jim agrárníci chtěli svatováclavské milenium ukrást. Stejně jako pak se agrárníci zlobili v roce 1935, když lidovci chtěli z Katolického sjezdu udělat svůj "partajtag", ačkoli prý u agrárníků bylo organizováno více katolíků, než lidovců. Kdy vznikl na Náchodsku a ještě konkrétněji v Bělovsi oddíl Selské jízdy není zjištěno, ale nabízí se souvislost se zasazením památné lípy dr. Antonína Švehly v roce 1933 u horního betonového mostu. Pod lípu dle obecní kroniky byla uložena skříňka s pamětními doklady. Jak vyplývá z předcházejícího odstavce, byl to v podstatě dá se říci reprezentativní článek agrární strany, který byl budován cílevědomě již z řad mládeže, tedy synků větších zemědělců. Mladé adepty vedl pan Müller z Lipí. Svolával občasná cvičení, kde mladé seznamoval především s jízdou na koni, podobně jako při vojenskému výcviku. Byla využívána i zámecká jízdárna, kde sám Schaumburg-Lippe kontroloval, jak trénovali jezdci držení těla a další potřebné úkony. Svoje reakce pak mohli kontrolovat v zrcadlech kolem jízdárny. Jádro náchodského spolku v rámci župního "Janákova východočeského sboru" se vytvořilo v Bělovsi, kde funkci starosty zastával Josef Jirásek z čp.2, kolem roku 1939 pak Antonín Kačer. Funkci jednatele zastával další běloveský rolník Jan Kylar. Praporečníkem byl po celá léta Antonín Ryšavý. Podařilo se mu uschovat jako vzácný doklad spolkový prapor, který se dochoval až do dnešních dnů. Částečně v průběhu války a později v roce 1948 byly téměř všechny písemnosti, kroje a výstroj ze strachu před německými a později komunistickými represemi zničeny. |
 |
| Prapor Selské jízdy - ( líc vyjadřuje příslušnost k místu Náchod, rub je zlatozeleně olemován, uvnitř je čtyřlístek v podkově a lipová větévka. Vyšívání je stářím poškozeno). |
 |
| Prapor Selské jízdy |
| Podle dochovaných fotografií se podařilo zjistit jména většiny členů, kteří byli i z okolních obcí na Babí, Malého Poříčí, Lipí a dalších. Ve vrchní řadě snímku to je Vlček z Pavlišova, 2?, 3?, Dostál z Velkého Poříčí, Dvořák z Bělovse, Pich z Babí, Pozděna z Babí, dále patrně Regner z Malého Poříčí a Kosinka z Náchoda. Dole jsou 10?, Müller z Lipí, Lantová, Lanta z V. Poříčí, Ryšavá, Ryšavý z Bělovse a Šimek z Babí. |
 |
| Jádro členů Selské jízdy |
| Na okolních lukách za Malými lázněmi se po několik roků pořádaly "Slavnosti selské jízdy" například v roce 1935 zrovna dva dny za sebou. Dochovala se strojem psaná pozvánka (12) následujícího znění: Velevážený pane! Janákův sbor Selských jízd v Hradci Králové pořádá ve dnech 5. a 6. července 1935 (hlavní den 6. července o 1. hod. odpol.) v Náchodě-Bělovsi velké sborové vystoupení Selských jízd 13 okresů. Zveme Vás co nejzdvořileji na tuto slavnost a doufáme, že nás poctíte svoji vzácnou návštěvou. Poroučíme se Vám s přátelským pozdravem za JANÁKŮV SBOR SELSKÝCH JÍZD v Hradci Králové Josef Voženílek, v.r. sbor. starosta Josef Pluhař, v.r. jednatel |
 |
| Členové Selské jízdy se také dovedli bavit |
| Tato fotografie zachycuje členy Selské jízdy náchodského spolku společně s dívkami běloveského divadelního souboru pravděpodobně v návaznosti s nácvikem na související kulturní akci roku 1935. Foto nebylo datováno ani nijak popsáno. Dodatečně byli rozpoznáni pamětníky z příslušných rodin členové Selské jízdy (zleva zvrchu po řadách):
1 J. Kosinka (Náchod), 2 Karel Regner (M. Poříčí), 3 Jan Kylar (Bě), 4 ?, 5 Antonín Šimek (Babí), 6 Šimková (Babí), 7 Hejzlarová (Bě), 8 ?, 9 Jos. Pozděna (Babí), 10 Marie Smrčková (Bě), 11Havel (D. Radechová), 12 Jirásková (Bě), 13 Václav Dvořák (Bě), 14 ?, 15 Růž. Bavorová (Bě), 16 J. Pich (Babí), 17 ?, 18 Hanušová (V. Poříčí), 19 Ryšavá (Bě), 20 Pichová (Babí), 21 Kačerová (Bě), 22 Ant. Kačer (div. režisér Bě), 23 ?, 24 Dostál (V. Poříčí), 25 ?, 26 ?, děti neznámé, ležící - 27 Rud. Linhart (Bě), 28 Ant. Ryšavý (Bě), 29 ?, 30 Jan Jirman (D. Radechová), 31 ?.
Slavnosti byly zahajovány průvodem alegorických selských vozů a jezdců na koních až ze Starého města, směřujícím přes Náchod do Bělovse. Jezdci měli tmavěmodré kabátce s ozdobnými šňůrami, bílou košili a červené rajtky, doplněné černými holínkami a čapkou, lemovanou kožešinou. Každý člen vlastnil kovový spolkový odznak. Pro předvečer hlavních závodů byla připravena velká taneční veselice. Takovou nekorunovanou hymnou společenství byla píseň "Jenom ty mě, můj koníčku ...". Začátek okupace aktivitu spolku omezil, až roku 1942 byla nacistickou okupační správou činnost jako všech jiných organizací zakázána. |
 |
| Pamětní tablo Selské jízdy |
| Po válce byly činěny pokusy o obnovení činnosti, ale ministerstvo vnitra, vedené už tehdy komunistickým ministrem Noskem, se snažilo různé akce, jako spolkové plesy a sportovní činnost potlačit. V rodinné kronice Matyldy Benešové je zmínka o pořádání dožínek v roce 1946. Průvod se tehdy řadil v Bělovsi u obecního domu. Zde se připojily skupiny od Poříčí a Babí. Průvod za zvuku dechovky, s krojovanými jezdci a občanstvem odešel až na hřiště náchodské sokolovny, kde byla opět velká veselice. Není ovšem patrné, kdo oslavy organizoval. Ani případné represe nebyly zapsány. |
 |
| výřez místních činovníků z tabla (Josef Kosinka, Jan Kylar a Vlad. Dostál) |
| Teprve po soudním uznání spolku měly být 5. a 6. července 1947 u Nechanic pořádány jezdecké závody. Ministerstvo vnitra však akci policejně překazilo. Pořadatele těsně před akcí uvěznilo, obec a přístupové cesty obsadilo ozbrojenými policejními jednotkami. Diváci i účastníci závodů, kteří přijeli na pozvání z celé republiky, se nakonec museli rozejít. Později se téměř tajně zúčastnilo 15 jezdců v krojích jako součást několikatisícového průvodu slavnosti dožínek 24. srpna u Nahořan. Příslušníci StB se snažili donutit jezdce ke svlečení krojů, ale nakonec nepochodili. Účastníci byli pouze zaznamenáni do evidence nepohodlných. Podobné akce byly organizovány v Černilově, Chlumci nad Cidlinou a jinde. Na Kunětické Hoře se sešlo na slavnosti lidové strany pře 50 tisíc rolníků z venkova. Komunistický nátlak a Nechanická aféra byly zde poslanci všech ostatních stran kritizovány, ale vnitro nemělo dost sil k násilí. |
 |
| Dožínkový průvod v Nahořanech (vepředu Kylar, Ryšavý, Pich) |
| To vše bylo jakousi zkouškou na únorový převrat. Agrární strana byla zakázána. Tím také skončila sláva Selské jízdy. Děti sedláků musely nastoupit do továren, aby se tak zpřetrhala "pouta s rodnou hroudou". Důsledky komunistické činnosti jsou zřetelné i nyní. Po navrácení pozemků a nemovitostí u nás jen mizivé procento zemědělců znovu hospodaří. Na Hradecku se sice Selská jízda částečně znovu vzkřísila, ale u nás prostě už "nejsou zapálený lidi"!
Pouze bez přímé návaznosti na zmíněný spolek na lukách směrem k hranicím pořádá společnost chovatelů každoroční přehlídku koní. |
 |
| Na přehlídce chovatelů koní v roce 2003 (Tribuna a trubači při zahájení jednotlivých předváděcích akcí) |
 |
| Ukázka chovných koní na lukách u celnice |
 |
| Slávy a atrakcí zde bylo jako o pouti |
 |