 |
| O hranicích, celnicích a dění kolem bylo již mnoho řečeno. Málokdo si uvědomuje, jak tento státní přechod úzce souvisí s Bělovsí a především, jak se celý prostor změnil. Celníci původně sídlili na náchodské Kamenici, kde byla roku 1776 postavena rakouská celnice. Dnes již zvaná "stará celnice" byla postavena kolem roku 1830 na rozcestí k hranicím a Hronovu. Původně byl mezi starou českou a též starou německou celnicí značně velký "prostor nikoho". Německý objekt stál vlevo až za kopečkem. Obě budovy ještě stojí, i když jsou použity pouze k ubytování. Terén dělila od pradávna řeka Metuje. Mosty, které na ni byly postaveny, byly vždy do poloviny považovány za území příslušného státu. |
 |
| Budova "staré" české celnice |
| V září 1831 byla v naší budově zřízena karanténní stanice proti choleře. Každý, kdo přijížděl od Kladska musel v budově strávit 21 denní karanténu za dozoru lékaře a dvou pomocníků. Dopisy a peníze se vykuřovaly. U budovy později byla postavena široká průjezdná kůlna, kde se každé pondělí a čtvrtek konal trh na zboží, dodávané z obou stran hranice. Nedaleko prosperovala hospoda Hejdovka a kovárna. Na německé straně byla také dnes již zbouraná Čejpova hospoda. |
 |
| Strážní budka na Slánském mostě po I. světové válce |
| Po ukončení války v roce 1866 bylo Prusko považováno za spojence. Situace se ale vyhrotila v roce 1914, kdy již probíhaly válečné akce. Dle zápisů z náchodské kroniky byl přechod uzavřen a na mostě byly postaveny strážní budky. Hranice byla zatarasena nákladními vozy, které vytvářely jakousi barikádu. Rozšířila se totiž zvěst, že z Francie bylo vypraveno 9 obrněných vozů, převážejících velké množství rublů pro Rusko a údajně i bomby. Ty by mohly být použity proti Rakousku-Uhersku. Také byly oboustranně přestřiženy telegrafní dráty. Situace se normalizovala až po ukončení I. světové války, kdy zase na hranici panoval čilý turistický ruch a obnovily se návštěvy rodin v tzv. "Českém koutku". |
 |
| Asfaltování na Slánském mostě |
| Vlastní cesta byla udržována a začátkem 40. let byla dokonce vyasfaltována. Protože ale ve stávajícím prostoru mezi zmíněnými budovami neměly obě strany dostatečný přehled, rozhodly s o výstavbě nových celnic podstatně blíže k řece. Na německé straně byla budova postavena roku 1934 a naše budova byla dokončena až v roce 1939. Vzhledem k válečným událostem již ale nesloužila svému účelu. Pouze zde bydlely rodiny finanční stráže. |
 |
| Celníci u staré celnice před II. světovou válkou |
 |
| Současný pohled na budovu celnice V přilehlé stodole bylo v roce 1938 ubytováno družstvo SOS pro ochranu hranic. |
 |
| Budova nové, tehdy německé celnice (snímek až z roku 1945) |
 |
| Budova nové české celnice (snímek až z roku 1945) |
| Do toho přišly strasti válečných událostí. V únoru 1945 v souvislosti s blížící se frontou začali Němci urychleně budovat na hranicích dřevěný železniční most a s tím nový násep, navazující na trať Náchod - Hronov. Na německé straně železnice existovala až do Slaného již od roku 1905. |
 |
| Dřevěný železniční most přes Metuji |
| Na práce byli nahnáni ruští zajatci, dělníci z letecké továrny na Babí a také židovské ženy. Stavba musela být hotova do 20. 4., dne Hitlerových narozenin. Projelo tudy jen několik vlaků a v roce 1947 byl vojáky most úplně rozebrán. Násep byl zrušen později. |
| Židovské ženy byly ubytovány v lágru v Žakši na německé straně a denně byly ozbrojenými hlídkami odváděny do práce na Skořepovu pilu do Bělovse. Zde připravovaly hlavně potřebné řezivo na stavbu dřevěného železničního mostu. |
 |
| Židovské ženy těsně po válce |
| Je vhodné připomenout, že válka se chýlila ke konci a od února 1945 se přes hraniční přechod valil nepřetržitý proud civilních uprchlíků, tzv. "národních hostí". Koncem dubna a hlavně v květnu sílil odsun německých vojsk. |
 |
| Proud uprchlíků u tehdy německé celnice |
| Dne 5. května vypuklo povstání. Nově založené revoluční hlídky se snažily v prostoru obou celnic a dále do Náchoda procházející vojáky odzbrojovat. V řadě případů se to dařilo. S projíždějícími SS many však nebylo radno ani konverzovat, ti se odzbrojit nedali. |
 |
| Shromážděné zabavené zbraně a munice |
| V odpoledních hodinách dne 9.5. proud uprchlíků ustal, ale čtyři tanky (samochodná děla) z uzavírací kolony se nečekaně vrátily z Náchoda do Bělovse a v podvečer se rozpoutal boj s přijíždějícími ruskými dělostřelci. V první den míru zde ještě našla smrt řada sovětských vojáků, našich civilistů i německých SS manů. |
 |
| Smutný výsledek boje u české celnice (foto 10.5.1945) |
| Konec II. světové války přinesl osvobození pro všechny uvězněné osoby v nacistických koncentračních táborech. Občané se vraceli všemožnými způsoby do svých bydlišť, kde však nacházeli v řadě případů zničené domy a nepochopení. Na území Polska došlo dokonce k "pogromu" v oblasti Kielce-vyhánění občanů židovské národnosti. Židé se tedy začali organizovaně stěhovat do Palestiny. Využívali nejen oficiálních hraničních přechodů, ale i přecházeli hranice ilegálně (v České Čermné). Naše vláda prostřednictvím ministerstva zahraničí a vnitra tyto snahy se souhlasem Sovětského svazu financovala, poskytla dopravní prostředky a zajišťovala vystavení cestovních dokladů. Pro tyto účely byly zřízen sběrný tábor v Náchodě. Akce dostala název BRICHA ( Vichřice - krycí název). |
 |
| Přechod Kladských Čechů přes Slánský most v roce 1945 |
| Ženy židovské národnosti odešly z ubytoven v Žakši ihned po skončení války patrně do svých bydlišť. Malému množství rodin Kladských Čechů se také podařilo přejít hranice a hledaly ubytování u příbuzných v Čechách. Území tzv. "českého koutku" na základě mezinárodních dohod přišlo pod správu Poláků a byly tam špatné podmínky pro život. |
 |
| Přechod jednotlivců židovské komunity přes hranice v roce 1946 (za pozornost na snímku stojí pomocný betonový most, který již neexistuje) |
| Další zájemci z židovské komunity později přecházeli jednotlivě i po skupinkách přes běloveský hraniční přechod po Slánském mostě k nám do vnitrozemí. |
 |
| Skupinky přecházejících Židů v roce 1946 (Záběry byly pořízeny z amerického filmového dokumentu o exodu Židů z celé Evropy do tehdejší Palestiny. Proto přepis nebyl kvalitní). |
| V této souvislosti nutno uvést i další vztahy, protože se o tom léta nehovořilo. Problémy s přesunem pomáhal řešit náchodský židovský občan Rudolf Beck (1900-1988,) a Egon Pick, oba členové organizace Bricha. |
 |
| Rudolf Beck v Náchodě po návratu z koncentračního tábora |
| Občané židovské národnosti byli po přechodu hranic shromažďováni a ubytováni obvykle jednu noc ve dvou dřevěných barácích nad školami TGM v Náchodě, původně sloužících za války jako kasárna a lazaret Wermachtu. |
 |
| Dřevěné vojenské baráky nad školami |
| Z náchodského nádraží pak byly často vypravovány v roce 1946 zvláštní vlaky s repatriovanými lidmi tehdy převážně v dopravních krytých vagonech. |
 |
| Čekající Židé na přistavení vlaku v Náchodě |
 |
| Cestování v dopravních vagónech bylo tehdy běžné |
| Ukázka označení vagonů pro repatriační převoz směrem přes Bratislavu, ale také přes Plzeň, Rakousko. Celkem bylo v prvních letech po válce z východní Evropy přemístěno do tehdejší Palestiny kolem 140 tisíc židovských občanů. |
 |
| Ukázka označení vagónů |
 |
 |