BUDOVÁNÍ ŽELEZNICE

Dlouhotrvající francouzské války a jejich důsledky vyčerpaly síly vrchnosti i poddaných a vůbec se nedbalo na stavbu nových cest. Ty na počátku 19. století byly velmi zlé a kromě polních cest jiných nebylo. Dle (29 a 34) první kus "dobré cesty" udělali od Skalice do Klen roku 1810. Stavělo ji panství a robotníci. Teprve celou část erární silnice náchodsko - jaroměřské v roce 1816 předělali na tvrdou " císařskou silnici". (Jestli už tehdy byla vydlážděna, se nepodařilo zjistit). Mimochodem v minulosti se jezdilo do Náchoda ze Skalice přes Lhotky a Kramolnu, od Hradce zase přes Provodov a Bražec nebo přes kopec do Starého Města. Přes Vysokov cesta vůbec nevedla. Původně byla cesta směrem na Polici vedena přes Dolní Radechovou, Slavíkov, Pavlišov do Poříčí a pak vedena přes Žďárky a Machov. Volba směru obvykle závisela na stavu rozvodněné Metuje a dlouho vysychajících cest kolem řeky. Při vyměřování byla nová cesta zčásti narovnána anebo vedena poněkud jiným směrem. Vyměřil ji c.k. měřič cest a prováděl polír ze Smiřic.

Rozhodnutí předcházela řada jednání až konečně místní rychtáři souhlasili s podmínkami, totiž že získají zemské obligace (dlužní úpisy). (Záměr byl značně rozsáhlý, protože se v té době připravovala i stavba silnic na Červený Kostelec, Stárkov a další místa). Sedláci pak v místech nejblíže položených k silnici poskytli povozy na odvoz kamene a štěrku. Urovnání terénu prováděli malí domkáři. Práce prý šla znamenitě. K přepravě bylo využíváno také dvoukolesek. A plat byl slavný, 20 - 28 kr.stříbra denně. Na tu cestu připlácela všechna přilehlá města a panství. Přes Staré Město a Náchod byla cesta budována v létech 1820-21 až na říšské hranice. Proto i v Bělovsi to byla událost. Bydleli zde dělníci, aby nemuseli denně docházet ze vzdálenějších míst. Některé skalní úseky (skála pod Kašparákem, v Zákoutí a na Babí) byly odstřeleny. Ale dočištění bylo děláno ručně, což je dodnes patrné. Tak byla v roce 1825 silnice dotažena z Prahy až do Broumova. V roce 1867 byl také přes Náchod až do Broumova a okolních míst zaveden telegraf v závislosti na vybudování sítě rozvodu elektrického proudu.

Nedlouho po tom se stavěla v období let 1873 - 75 přes území Bělovse železniční trať Choceň - Broumov (2). Na trati byly celkem tři přejezdy se závorami. První z nich byl na hranici Náchoda od skály na Kašparáku. Po roce 1948 byl zrušen. Druhý přejezd je na ulici Kpt. Jaroše. Zde býval i pěkný strážní domek, který ovšem musel být zbourán při stavbě silnice do Polska. Třetí přejezd je u železniční zastávky. Málokdo dnes už ví, že pod tratí bylo vybetonováno několik můstků, z nichž slouží pouze ten u slévárny a pak až vzadu u železniční zastávky a bývalého zahradnictví. Takový můstek býval u dnešní stáčírny Idy směrem k Motorestu a další byl těsně za zdí Hejdovky (donedávna Okresní správy silnic). Dalo se pod ním pohodlně projet s kolem i károu směrem do březové aleje za Malými lázněmi.

Zahájení provozu železnice bylo uskutečněno dne 25.7.1875 slavnostní jízdou. Úsek Choceň-Broumov stál tehdy 16 milionů zlatých. Při různých pracovních úrazech při stavbě zde bylo zmařeno 10 lidských životů. Před II. světovou válkou zde jezdilo až l8 vlaků denně. V 70. létech zde jezdily silné parní lokomotivy řady 575,1 tzv. Šlechtičny". Nákladní vlaky tahaly stroje řady 556,0 převážně s uhlím a různými stroji. Postupně byly nahrazovány dieselovými tahači, takže Běloves byla osvobozena od všudypřítomného prachu a dýmu. Občas sice při nějaké příležitosti zasupí a zahouká historicky ozdobený vláček s výletníky do Adršpachu, ale to už je jen jako vzpomínka.